Prosím, když si přečtete kapitolu komentujte ji. Ráda bych měla na svou tvorbu spětnou vazbu. Děkuju

SN-6.Kapitola

13. října 2014 v 20:14 | Elizabeth |  Stvoření Noci

6.Kapitola



Pohled Diany
"Chitni ten lístek a soustřeď se na to že chceš aby ta kitka zezelenala a ožila." byl to asi popadesaty co mi to řekl a mě se to pomalu začínalo dařit. Bylo už něco okolo pate ráno a já myslela že už nedokážu udržet oči otevřené. "poD'si lehnout. Musíš se vyspat, seš hodně unavená." ani sem se nedokázala zpírak a nechala si od něj sundat triko a kalhoty. Jo sai si říkáte že je to ujetý a nebo že sem děvka že se nechám svlíkat jinym klukem do spodního prádla když mám přítele, ale ono to není lehké někomu vzdorovat když víte že vi sami to nedokážete jelikož jste příliš vyčerpaní. Přikryl mě dekou a lehce mě políbil do vlasů a odešel. Usnula sem hned jakmile klapli dveře. Spala sem ani nevim jak dlouho, ale jakmile sem se probrala tak při pohledu z okna sem zjistila že je zase tma. Zajmalo by mě jestli ještě někdy uvidim slunce. S povzdechem sem chtěla vstát, ale zarazila sem se jakmile sem si uvědomila že sem jen ve spodnim prádle. Rychle sem přes sebe hodila oblečení kterí leželo va židli vedle postele a rozhodla se udělat si něco j snídani. Jakmile sem došla k lince tak sem uviděla někoho sedícího na zemi. Rychle sem k němu přišla ve strachu že se s nim něco děje. Strach brzy vystřídalo překvapení, jelikož se Brian prudce otočil a začal mě šíleně lechtat. Svalila sem se na zem a doufala že přestane, ale asi to nehodlal ukončit. "Tak dost! Nebo se zbláznim smíchy.!" Neustále sem se sebou škubala jak sem se snažila dostat z jeho lechtivých spárů. Chvilku ještě pokračoval, ale pak nakonec přestal. Konečně sem si mohla oddechnout. Sice to byla jenom chvilka než sem popadla dech, ale i tak je to dost. Vyškrábala sem se na nohy a začala skoumat co je ve skříňkách. Moc tu toho nebylo ale rohliky a dokonce med sem tady našla namazala sem si rolík a šla s sednout ke stolu. Mistr Lechtač někam neznámo kam zmizel a tak sem se cejtila najednou blbě v tom malim baráčku. Doufám že se brzy vrátí, jinak beru nohy na rameda a du odtud co nejrychlejš. Řekla sem si že si ještě na chvilku lehnu, ale v tom bouchli dveře a slišela sem jen rychlé kroky do pokeje kde sem byla já. Přemístila se se na druhou stranu postele a čekala co bude následovat dál. Chvíli trvalo zeež sem slišela jak se kroky skoro přenesli přes práh, ale najednou mi došlo že nejde jen jeden člověk, ale rovnou dva. Zadržela sem dech a připravovala se na to že se něco může stát. Ksakru proč jenom Musel ten blonďák odejít? Zavřela sem oči a čekala sem co se bude dít. Cejtila sem jak se něčí kroky zastavujou u postele a tak sem lehce otevřela jedno oko abych věděla s kym mám tu čest. Musela sem otevřít oči uplně a zalapat po dechu když sem zjistila kdo to je. Neviděla sem ho tak dlouho. Ani sem nevěděla kde je a co dělá. Vyskočila sem k posteli a utíkala za nim. "Eriku." vydechla sem mu do vlasů. Odtáhla sem se jen na tu vzdálenost abych mu viděla do očí. Ani sem si neuvědomovala jak mi chybí.
Pohled Briana :
Když sem jí viděl v tom baráku tak sem si řikal že nechápu jak tadle holka může chodit zrovna s mim Bratrance. Vždyť je to takovej bez prominutí sráč. Byl sem rád když se mi podařilo jí dostat z toho baráku ke mně. Celej den sem jí učil jak obživit rostlinu a udivovalo mě jak jí to de rychle. Řekl sem si že kdybi kdokoli přišel nebylo by nejlepší kdybych s ni ležel v posteli. Zváště když spim v trenkách a ona taky jen ve prodnim prádle. Ležel sem asi dvě hodiny a nedokázal sem usnout. Nakonec sem si řekl že je blbost že by někdo přišel a tak sem si lehl k ní do postele. Ležela ke mně zády a tak sem se nemohl dívat na to jak vipadá když spí. Bylo divný jak me k sobě přitahuje. Už sem usínal, ale najednou se Diana otočila a obejmula mě. Bylo divný se najednou cejtit se uvolněnějš. Pak sem usnul během setiny sekundy a probral sem se až veznámo kdy. Pro mě bylo hlavníže se ještě neprobudila. Řekl sem si že se pujdu dát do koupelny a udělat jídlo. Sprcha byla ůžasná. Teď ještě udělat něco k jídlu. Zběžně sem se podíval na čas a zjistil sem že sou dvě hodiny večer. To pro mě znamenalo ze je odpoledne. Ksakru Spal sem tak dlouho. Rychle sem vyndal lupínky a dal do nich mlíko. Rychle sem to do sebe hodil a pak si nalil do skleničky svojí dení dávku krve. Asi si říkáte jak někdo může pít krev ale pro nás upíry je to nejlepší jído na světě. Najednou sem uslyšel šouraví kroky směrem ke mně do kuchyně. Strčil sem skleničku do dřezu a skrčil se pod linku aby mě neviděla. Nevim kudy šla , ale najednou sem jí cejtil hned zazády. Rychle sem se otočil a omilem povalil na zem. Začala sebou škubat a smát se jako divá, když mi najednou došlo že ji nevědomě lehtám. Chvilku sem v tom pak pokračocal Dokovaď nezakřičela že už mám přestat. Chvilku sem tam tak jen leželi, ale ona se pak zvedla a šla si udělat něco k jídlu. Taky sem se pak zvedla a šel sem se projít. Zrovna když sem se otáčel u jednoho stromu že už pujdu zpátky, tak mě někdo chyti za ruku.Prudce sem se otočil a tomu člověku natáhl takovou že spadl na ze. Hned sem toho ale zalitoval když sem sem zjistil kdo to schytal. Byl to Erik. "Jau, kskru. Potřebuju od tebe pomoc a ne abys mě zmlátil." stěmadle slovi se postavil na nohy a začal si šahat na nos. "Promiň. Ty víš že zamnou by nikdo neměl bejt. A s čim ti můžu pomoct?" chvilku si mě prohlížel a nakonec šel směrem k mojí chatě. "Jde o to že moje sestra se asi tak nějak zamilovala do tvýho skvělího bratrance. Potřeboval bych abys jí odtamtut dostl." Tak to sem opravdu rád že se do toho baráku nemusim vracet. "V pohodě už je u mě v chatě. Včera sem tam byl pozvanej na spojujcí rituál, nezdálo se mi že je do něj zamilovaná tak jak by správně měla. No prostě na í použil nějaký kouzlo. Řekl sem jí že jí můžu učit o eteru a ona to přijala." rychle přikývl že chápe a vydal se rychleji cestou kteroá vdla k chatě. Popravdě je to klasickej barák akorát je zamaskovanej kouzlem a ostatní to vidí jako malinkou rozpadajcí se chatku. Zastavili sme se u dveří a já odmknul. Ještě me nachvilku chytl a poděkoval, jen sem mu to odkejvnul a pustil ho dovnitř. Když sme došli do pokoje, Diana seděla na posteli se zavřenýma očima tak silně jakoby se něčeho bála. Když je otevřela vypadá že se jí ulevilo. Pak vyskočila a běžela svímu příbuznýmu do náruče. Abych pravdu řekl tak sem mu to záviděl. Na chviličku sme si sedli ke stolu a jen tak kecali o ruzných věcech a hlavně o magii. Najednou ale práskli dveře od jídelny a v nich se tyčila postava osoby se kterou asi momentálně nebude snádné vycházet. Byl to Felix a vypadal jako bůh pomsty kvůli tomu že se mu dlouch neukázala jeho holka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama